VÍKENDOVÁ SETKÁNÍ

VI. Off-roadové setkání - Mohelnice

Nedávno (v březnu), jsme odjížděli z pátého víkendového setkání v Lešanech. Jaro a léto utekly jako voda a na dveře nám začaly ťukat nejen podzim, ale i již tolik očekávané další víkendové setkání. Pro tentokrát jsme bahno a vodu nechali stranou a jeli dobít největší truck trialový polygon v České republice. Místem našeho setkání byla Mohelnice u Zábřehu na Moravě. I přes to, že naše v pořadí již šesté setkání bylo naplánováno na 26. 9., to znamená do období, kdy léto pomalu, ale jistě začíná podléhat podzimu, lepší počasí jsme si skutečně nemohli přát. Ale začněmě pěkně od začátku...

Místo, které bylo vybráno pro VI. Off-Roadové víkendové setkání TouaregClubu Česká republika, nebylo zvoleno náhodně. V letech 2005 – 2006 využíval Volkswagen tento polygon k prezentaci vozů Touareg pro klienty svých dealerů v rámci projektu Touareg Experience Česká republika 2005 a 2006. Tento truck trialový polygon je nejvyhlášenějším místem pro stejnojmenné závody těžkých nákladních vozů a tahačů „Truck Trial Mohelnice“. Kromě těchto závodů se zde konají mimo jiné i různé off-roadové závody. Místo je totiž ideální pro ty nejextrémnější jízdy, které si dovedeme představit. Disponuje prudkými sjezdy a výjezdy pod úhly až 42 stupňů za zachování perfektního podkladu, po kterém lze jezdit i za deště. A navíc obrovský benefit celého areálu je ten, že vše je jako na dlani. Jelikož se jedná o bývalý lom a celý areál je v údolí, jsou přehledně vidět všechny místa a zákoutí. A právě tady na tomto místě je ideální možnost ukázat, předvést a vyzkoušet si, co všechno Touareg, král segmentu SUV, dokáže. Na tomto polygonu je možné „sáhnout“ si na hranice fyzikálních zákonů. A taky, že jsme si sáhli...

Začátek akce byl stanoven na desátou hodinu a již od devíti hodin ráno začali Touaregy brát polygon útokem. Do deseti hodin se sjelo přes třicet Touaregů a během dopoledne se počet vozů ustálil na čísle 36, což čítalo kolem stovky účastníků. Kdo chtěl, mohl se nasnídat, zároveň proběhla nutná agenda a rozdělení účastníků do skupin.

V deset hodin jsme „to“ spustili. Všichni přítomní byli přivítání vedením klubu, byli představeni trenéři a proběhla nutná instruktáž k samotnému dni. Všichni již věděli, do jaké skupiny patří a mohlo se vyrazit do terénu. K dispozici bylo celkem pět zkušených trenérů v oblasti off-road, kdy každý z nich měl ve své skupině max. 8 vozů. Celý polygon byl rozdělen na celkem pět stanovišť, přičemž každé stanoviště mělo zcela jinou charakteristiku terénu. Každá skupina začala na jednom stanovišti, a poté skupiny postupně rotovaly po dalších stanovištích. Takto si všichni postupně vyzkoušeli všechno. Během projíždění jednotlivých terénních stanovišť byli naši trenéři permanentně se svými skupinami.

O co na jednotlivých terénních stanovištích šlo? Šlo o to, aby si všichni vyzkoušeli všechny terénní možnosti, které polygon nabízel. Ještě před tím, než jsme do terénu vyjeli, jsme všem posádkám podrobně vysvětlili způsob pohybu v terénu, na místě byla vysvětlena technika vozu, tzn. k čemu a jak používáme redukční převodovku, mezinápravový diferenciál, uzávěrku mezinápravy a zadního diferenciálu Ti, co měli ve voze automatickou převodovku, byli seznámeni s pravidly jejího používání v terénu.

Na prvním stanovišti si všichni vyzkoušeli jízdu v kamení a štěrku včetně výjezdu, přičemž bylo nutné se naučit odhadnout úhel stoupání, přechodový úhel a dávkování plynu ke zdolání této překážky. Bylo nutné vyjet velmi krátký, ale zato nelehký výjezd s kamenito-písčito-prašným podkladem, a tedy velmi nestabilním a kluzkým povrchem. Bylo nutné naučit se mít odhad kudy přesně překážku zdolat, naučit se ovládat sílu a potenciál vozu. Pro mnohé, kteří v terénu byli poprvé to byl silný zážitek A to byl teprve začátek...

Následovalo stanoviště číslo dvě. Tady jsme „trochu přitvrdili“ a vyzkoušeli si špičkovou elektroniku Touaregu. Čekal nás 40 stupňový sjezd. Pohled na něj, respektive na jeho přechodovou hranu v některých sice vyvolával strnulý úděs, ale nakonec nikdo neodolal. Je na místě říct, že Touareg má úhel stoupání a klesání identický: 45°, čímž hravě „strká“ do kapsy lecjakého těžkého off-roada. A Touareg ví, jak takovýto prudký sjezd bezproblémově zdolat. Opět proběhla instruktáž jak se takový to prudký sjezd sjíždí. Touareg disponuje v režimu redukční převodovky „LOW“ tak zvaným „Asistentem pro jízdu z kopce“. Nutno doplnit, že jak v režimu převodovky „HIGH“, tak i „LOW“, disponuje každý vůz sériově „Asistentem pro rozjezd do kopce“. Ale zpět k „Asistentu pro jízdu z kopce“. Tento asistent spojuje při jízdě z kopce vysokou provozní bezpečnost a komfort zároveň. Jeho nejvyšší efekt je při zařazeném prvním převodovém stupni u manuálu, u automatické převodovky je nutné s volící pákou řazení „přejít“ z polohy „D“ do polohy „Tiptronic“ a zařadit první převodový stupeň. Důležité je nebrzdit, uložit nohy pěkně pod sebe a o nic se nestarat. Jen držet volant a sledovat cestu. Elektronika vozu (řídící jednotka motoru a ABS) hlídá jednotlivá kola, která podle potřeby buď přibrzďuje (i křížem), nebo naopak dotuje potřebným výkonem. Touto souhrou tak zaručuje maximálně stabilní a tudíž bezpečný sjezd i z velmi prudkého kopce maximální rychlostí 5 km/h. Tomu všemu silně pomáhá i aktivovaná redukční převodovka, která je schopna celý hnací řetězec silně zpomalit a podílí se tak velkou měrou na stabilním a bezpečném zdolání prudkého sjezdu. Po této instruktáži jsme šli „na to“. Následovala první posádka s tím, že při první jízdě seděl trenér na místě spolujezdce a dohlížel na to, aby vše probíhalo správně. Pokyn zněl: „Podvozek na 300 mm, manuální jedničku a jedeme pomalu na kraj propasti“. Pro lepší orientaci jsme místo vjezdu na kraj srázu označili vymezovacími tyčkami. Mnohým tuhla krev v žilách, protože před sebou viděli pouze nebe a kus údolí před sebou „tam někde hluboko dole.“ To je na takto prudkých sjezdech nebo výjezdech to jedinečné, když někam vyjíždíte nebo sjíždíte a nevidíte vůbec kam jedete. Ale žádný strach. Tady jsme věděli přesně, kam jedeme...Na závěr padl dotaz, zda toto stoupání Touareg i vyjede. Ano, vyjel.

Na třetím terénním stanovišti jsme si všichni vyzkoušeli boční náklon Touaregu a to jak ze strany řidiče, tak i ze strany spolujezdce. Je na místě zmínit, že boční náklon všech vozů Touareg je 45°. My jsme si na bočním náklonu vyzkoušeli max. 35°a i tak to byl veliký zážitek. I přesto, že je vůz vysoký, má dobře umístěné těžiště a celkové rozložení hmoty vozu je tak ideální, že i při takto vysokých bočních náklonech je přejezd překážky velmi bezpečný. I zde však platí jasná pravidla, jak se při jízdě po bočním náklonu chovat, jak vůz řídit. Protože i zde platí pravidlo, že fyzikální zákony lze posunout, ale ne překročit. Při jízdě po bočním náklonu je potřeba mít neustále na paměti, že rychlost by měla být konstantní, to znamená nezrychlovat, nezpomalovat, protože s ohledem na možné terénní nerovnosti by mohlo v kritických situacích dojít k rozhoupání a překlopení vozu. Obecně platí, že ve chvíli, kdy začíná mít vůz při jízdě po bočním náklonu tendenci „jít na bok“, je potřeba okamžitě stočit kola PO SVAHU DOLŮ, to znamená po svážnici a podle potřeby přidat plyn. Pozor, nebrzdit! Vozu se vrátí zpět jeho stabilita. Instinkt však v této vypjaté chvíli říká úplný opak. Často se stává, že ve chvíli, kdy se auto překlápí, nezkušený řidič dá naopak kola proti svahu a zabrzdí. A vůz je na boku. Zafunguje zde totiž velmi spolehlivě instinktivní reakce, jakoby „přikrčit se, přitisknout se k zemi a schovat se“. Uposlechnutí instinktu se však v tuto chvíli rozhodně nevyplatí. Jízdu po bočním náklonu doporučuji provádět ze začátku na menších úhlech, případně pod dozorem někoho zkušeného. Ale všechno se dá naučit.

Čtvrté stanoviště obsahovalo lehčí „triálek“, na kterém jsme si vyzkoušeli křížení vozu a jeho náprav a tím pádem i chování elektroniky vozu v případě, že jedno nebo dvě kola jsou ve vzduchu a mají tak nulovou trakci. Touareg disponuje systémem 4xEDS (4xElektronische Differential Sperre = elektronická uzávěrka diferenciálu na každém kole) a umí tak velmi rychle a účinně přibrzdit právě protáčející se kolo nebo kola, které má, resp. mají nízkou nebo nulovou trakci a přenést tak výkon na kolo nebo kola, které má, reps. mají trakci lepší a tyto dotuje potřebným výkonem. To vše elektronika vyhodnocuje ve zlomcích sekundy. Výsledkem této souhry je neustálý pohyb vozu vpřed, nebo vzad bez zaváhání a to i v těžkém terénu. Zcela na místě je zmínit vysokou statickou a dynamickou torzní tuhost vozu. Díky vysokopevnostnímu skeletu karoserie, která je minimálně citlivá na zkrut, nedochází i při sebevětším zkřížení vozu k jejímu kroucení a tím pádem i k nepříjemnému a podezřelému vrzání. Aby to nebyla jen planá slova, máme jeden tip jak vyzkoušet statickou pevnost karoserie ve zkrutu: Proveďte vykřížení vozu a zkuste otevřít dveře. U vozu, který má vysokou statickou tuhost jdou i při jeho vykřížení hladce otevřít jakékoliv dveře. U vozu, který má karosérii s nižším indexem tuhosti dveře neotevřete, nebo jenom stěží. Karoserie je totiž v danou chvíli, kdy je vůz ve vykřížení, zkroucená.

Páté terénní stanoviště bylo třešničkou na dortu. Čekal nás ještě prudší sjezd, přesněji řečeno úzký sjezd o úhlu klesání 42 stupňů a to mezi stromy. Protože jsme však již měli za sebou stanoviště číslo dvě, nebyla to pro naše účastníky žádná novinka. Všichni jsme se vesele, ale s respektem pouštěli dolů a vychutnávali si tak komfort, stabilitu, ale i jistotu s jakou jeden Touareg za druhým tento „sešup“ sjížděl.

A tak nám uběhlo dopoledne. Po dopoledním tréninku následoval společný oběd a společné, akční fotografování, kterému předcházely doslova manévry po polygonu. Ovšem ta fotka stojí za to, posuďte sami. Společná fotka se nachází na samotném konci fotogalerie.

Po obědě jsme vyhlásili „volno“ a každý z přítomných mohl libovolně jezdit po všech terénních stanovištích a užívat si samostatných jízd po polygonu. Samozřejmostí bylo, že na exponovaných místech jako byly sjezdy a boční náklon, byli přítomni naši instruktoři a dohlíželi na bezpečné překonávání překážek.

Protože se nás na polygonu sešlo opravdu mnoho, k dispozici byl i doprovodný program ve formě čtyřkolek, takže ti co chtěli, mohli se oddávat „řádění“ na třech strojích. K dispozici byl prostor vymezený kužely.

Čas pokročil a den, ač nechtěně, se blížil ke konci. Každá posádka obdržela společnou fotografii v rámečku, malou drobnost a po té již následoval odjezd domů. VI. Off-Roadové víkendové setkání TouaregClubu Česká republika tak definitivně dospělo ke svému konci a nastal čas na jeho zhodnocení. TouaregClub Česká republika má za sebou již šest víkendových setkáních a celý náš tým hodnotí právě toto poslední za velmi povedené. Sjelo se celkem 36 Touaregů, což obnášelo stovku účastníků. A to byla pro nás ta největší odměna.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří na setkání přijeli, chci ocenit odvahu Vás všech, kteří jste se nebáli „pustit“ se do všeho, co terén nabízel. Zvlášť bych chtěl ocenit odvahu těch z Vás, kteří jste byli v terénu se svým Touaregem vůbec poprvé. I přesto, že kdokoliv kdykoliv mohl říct „ne, já do toho nejdu“, všichni přítomní zvládli terén komplexně a perfektně.

Vážení členové TouaregClubu Česká republika, vážení příznivci vozů Touareg, jménem realizačního týmu se již nyní těším na další setkání s Vámi.

Zpět na archiv
 

TISK STRÁNKY

NAHORU